Naše výzkumy jsou světové

Pondělí, Leden 13, 2020 - 12:11

 

Česká firma Nafigate Corporation mění použitý olej na prášek pro výrobu kosmetiky, hnojiv a medicínských produktů. Věří, že našla díru na trhu. Ryze českou společnost před pěti lety nikdo neznal. Dnes si ředitelku Lenku Mynářovou zvou do zahraničí na konference, aby vysvětlila, jak z použitého oleje vzniká zázračný bílý prášek. Surovina, která vypadá jako moučkový cukr, je biopolymer s názvem P3HB. Malá pražská firma s padesáti vědci jako první na světě dotáhla pomocí unikátní biotechnologie Hydal zpracování odpadního oleje – třeba toho z restauračních fritéz – na přírodní polymer v průmyslovém měřítku.

Sen o globálním úspěchu

Biopolymer má potenciál masového uplatnění ve výrobě bioplastů a přírodních mikroplastů. Bioplasty se staly hitem posledních let. V sílící obalové revoluci potravináři a další producenti nahrazují syntetické materiály bioobaly, které by se v přírodě měly beze zbytku rozložit. K tomu však často nedojde. Nápad není nový, v laboratořích žije už roky. Bakterie ve fermentoru zjednodušeně řečeno požírají odpadní olej, který ve svém těle transformují na biopolymer. Největší problém v praxi je ho z jejich buněk dostat a separovat. Českým vědcům se to podařilo pomocí přírodních bakterií, které jeden kilogram oleje přemění na 0,7 kilogramu nenápadného prášku. Zbytek bakterie spálí v těle jako energii. „Nejčastější omyl je, že bioplastové obaly jsou řešením. Vyrábíme biopolymer jako jediní na světě z odpadu. Ostatní vyrábějí z jídla, ale tím se vytváří nový odpad,“ říká Lenka Mynářová a dál vysvětluje, proč této vlně nefandí: „Bioobal vypadá úplně stejně jako konvenční obal, ale člověk ani technologie je neumějí rozlišit. Pokud se smíchají, recyklát se zničí.“ Ani kompostárny podle ní nechtějí a neumějí tyto obaly zpracovávat. Proto se Nafigate Corporation vydala na druhou, složitější cestu, kde budou výstupem mnohem sofistikovanější, ale i dražší produkty – kosmetika, medicínské výrobky a hnojiva. Lenka Mynářová, spolumajitelka a členka představenstva NAFIGATE Corporation. Na cestě ke globálnímu úspěchu firmu pohánějí stamilionové investice do vývoje. Menší cíle si neklade. Zní to závratně, ale astronomická je i cena, kterou se za nejistý úspěch platí. „Z dotací máme velké peníze na vytvoření úplně nové technologie. Ale náklad na ni je i s aplikacemi miliarda dolarů,“ říká žena s moravským přízvukem, z níž srší energie. Odbornou veřejnost přesvědčit umí. Firma získala prestižní cenu Frost & Sullivan za inovace, Mynářovou zvou jako klíčového řečníka na zahraniční konference a pravidelně se účastní misí Evropské komise o cirkulární ekonomice. Teď však ještě potřebuje pro sny o globálním byznysovém úspěchu přesvědčit zahraniční investory. Společnost proto uvažuje o vstupu na burzu.

Pro odpad do Malajsie

V Česku, které je pilotním trhem, rozběhla výrobu kosmetiky založené na přírodním polymeru. Ten už se stal součástí UV filtrů v opalovacích krémech, tělového mléka a mýdla. Cílem není vlastní výroba v divizi Cosmetics, ale prodej suroviny kosmetickým firmám a dalším partnerům. Zájem o výrobky, které jsou výrazně dražší než konvenční produkty, je podle Mynářové velký. Skutečná sériová výroba se rozběhne v Malajsii, kde Nafigate staví v tandemu s místním technologickým partnerem továrnu na výrobu magického prášku, který v kosmetice nahradí chemické UV filtry, mikroplasty, abraziva a další látky nešetrné k přírodě. Memorandum obě strany podepsaly v listopadu. Malajsie je ideální destinací díky levné vstupní surovině. Ročně tam vzniká kolem 30 milionů tun odpadu z výroby palmového oleje bez jakéhokoliv využití. Další odpadní olej, který firma vykupuje, je například z Číny, Indie a Evropy. Masovému vzestupu organické kosmetiky může pomoci regulace mikroplastů Evropskou unií od roku 2021. Ta zároveň nově definuje, co je a co není „přírodní“. Zajímavé je, že do této škatulky se už nevejdou nejrozšířenější bioplasty PLA a PBAT.

Tkáně a chytrá hnojiva

Obří potenciál využití biopolymeru z odpadního oleje je podle Lenky Mynářové i u „vysokých“ segmentů – medicíny a výroby hnojiv, kam míří část investic do vývoje.„V oblasti chytrých hnojiv je už dnes poptávka po biopolymeru v milionech tun,“ popsala šéfka firmy, která vyrábí v tisících tun. Obrovská vlna zájmu se zvedla před dvěma lety po schválení zákonů v USA, Německu a Číně, které zakázaly vyrábět hnojiva bez takzvaného coatingu, který umožňuje řízené uvolňování živin a snižuje spotřebu. Od roku 2026 pak budou muset být všechna hnojiva v EU testována na bidegradabilitu. Biopolymer je nesmírně žádaným materiálem i v medicíně, protože může být součástí lidského těla. „Jsme schopni ho vyrobit v medicínské kvalitě. Už několik let nám běží projekty na tkáňové inženýrství, 3D tisk, náhradu kostí a další projekty,“ uvedla ředitelka.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/nafigate-corporation-biopolymer.A200110_100302_ekoakcie_fih